VŠE A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Smlouva o smlouvě budoucí
Smlouva o smlouvě budoucí se využívá v případech, kdy se obě strany předběžně domluví, že v budoucnu uzavřou smlouvu, která se bude týkat konkrétního závazku. Základní právní rámec je dán občanským zákoníkem, konkrétně § 1785an. Platí, že pokud ve smlouvě o smlouvě budoucí není jasně definovaná lhůta, po které se jedna ze stran zavázala smlouvu po vyzvání druhé strany uzavřít, je nutné ji uzavřít do jednoho roku.

Při převodu vlastnického práva k nemovité věci se ji využívá například v případě, kdy prodávající se teprve v budoucnu stane vlastníkem na základě dědického řízení, kupující obdrží finanční prostředky až za delší dobu, či to požaduje zástavní věřitel pro vystavení vyčíslení pohledávky zajištěné zástavním právem.

Přílohou smlouvy o smlouvy budoucí kupní o převodu nemovité věci (příp. bývá vtělena do samotné smlouvy jako samostatný článek) je vhodné dát navrhované znění navazující kupní smlouvy.