VŠE A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Předkupní právo
Předkupní právo je právo požadovat, aby při zcizení (tj. převodu vlastnického práva na jinou osobu) byla věc nejprve nabídnuta ke koupi té osobě, které předkupní právo svědčí. Oprávněná osoba může předkupní právo využít, nevyužít, či vůbec na nabídku nereagovat.

V praxi se nejčastěji setkáme s předkupním právem spoluvlastníků a předkupním právem dle zásady superficies solo cedit.

Od 1. 1. 2018 má spoluvlastník nemovité věci k ostatním spoluvlastnickým podílům zákonné předkupní právo. Pokud spoluvlastník nemovité věci prodává (úplatně převádí) či daruje (tedy převádí bezúplatně) svůj spoluvlastnický podíl jiné osobě, je povinen nejprve jej nabídnout ke koupi ostatním spoluvlastníkům.

Občanský zákoník vychází ze zásady „superficies solo cedit“ (tj. povrch ustupuje půdě), tedy že stavba je součástí pozemku. Tam, kde tuto zásadu nebylo možno provést proto, že ke dni nabytí jeho účinnosti bylo vlastnictví pozemku a stavby rozdělené, stanoví za účelem sjednocení vlastnictví vzájemné zákonné předkupní právo vlastníka stavby a pozemku.

Povinný z předkupního práva má povinnost při prodeji nabídnout nemovitou věc oprávněnému z předkupního práva, a to za stejných podmínek jako kupujícímu (nebo za cenu obvyklou v případě darování). Nabídka musí být písemná a musí obsahovat všechny podmínky koupě, tj. je vyžadováno oznámení obsahu smlouvy uzavřené s kupujícím. Předkupní právo ze zákona „dozrává“ až uzavřením smlouvy s koupěchtivým, tedy nabídku není možné učinit dříve, než je uzavřena kupní smlouva.

Nad rámec výše uvedeného je možné si rovněž předkupní právo smluvně ujednat a je pak na listu vlastnictví označeno jako tzv. předkupní právo smluvní. Postup prodeje je však obdobný jako u případů výše.